3 roviny veganství
Podle některých je veganství jen trendem, který stejně jako každá jiná módní vlna za chvíli odezní. Podle jiných je to životní cesta, způsob přemýšlení a vnímání světa. Proč se někdo vlastně dobrovolně vzdá celé skupiny potravin a rozhodne se pro veganství? A jaký vliv má rostlinná strava na naše tělo a tuto planetu?
Pro sebe
Je veganství zdravé? Ano i ne – stejně tak jako jakýkoliv jiný způsob stravování. Vše záleží na vyváženosti jídelníčku a na tom, jestli obsahuje všechny nezbytné látky pro naše tělo. Stejně tak je na tom ale i vegetariánská strava a strava obsahující maso. Při přechodu z živočišné stravy na čistě rostlinnou je třeba si pohlídat dostatečný příjem především vitaminů B12, D, železa a zinku, které se nachází převážně v živočišných produktech.
Veganská strava s sebou ale navíc přináší i několik bonusů. Přirozeně je bohatá na vlákninu (jelikož oproti živočišným zdrojům bílkovin, ty rostlinné jí obsahují spoustu), která je důležitá pro správnou funkci našeho trávicího traktu. U vegetariánů a veganů je také pozorované nižší riziko srdečních onemocnění, nižší hladina cukru v krvi a pro mnoho lidí je na veganské stravě navíc snadnější zhubnout na optimální váhu.
Pro zvířata
Významným důvodem, pro který lidé volí rostlinnou stravu, je etická stránka. Žijeme v době, kdy máme všeho dostatek – a kde je dostatek, tam přichází možnost volby. V současnosti můžeme kdykoliv zajet do supermarketu a koupit si cokoliv, na co máme zrovna chuť. Můžeme si vybírat z mnoha druhů potravin od mnoha výrobců, s různou kvalitou i cenou.
Velmi často se v souvislosti s veganstvím vytahuje argument, že lidé v minulosti (v pravěku) také jedli maso. Je ale nesmysl srovnávat dobu před tisíci let a současnost. Lidé tehdy žádnou možnost volby neměli. Jejich volba se zužovala na dvě možnosti - přežít nebo zemřít. Dnes tento problém většina naší vyspělé společnosti řešit nemusí. Přichází tedy na řadu otázka, jestli je možné si dál ospravedlňovat nelidské zacházení se zvířaty jen pro uspokojení našich chutí, když jsme schopni se uživit (a co víc, dokonale prospívat) na stravě, při které nemusí zbytečně zemřít jiný živý tvor.
Veganství má také spojitost s jedním z jógových/hinduistických principů. Ahimsa, česky „neubližování“ znamená, že by se měl člověk snažit žít s ohledem na sebe samého, na ostatní lidi i na všechny ostatní bytosti a přírodu kolem nás. I proto se mnoho lidí, vyznávající tyto východní směry volí vegetariánskou nebo čistě veganskou stravu.
Pro zemi
Relativně častým mýtem ohledně veganství je jeho ekologická „neudržitelnost“. Mnoho lidí si zkrátka myslí, že na světě není dostatek rostlinné stravy, která by celou populaci mohla nakrmit. Přitom je to vlastně úplně naopak.
Dávno už nežijeme v době, kdy se všechna zvířata pásla na louce nebo na u někoho na statku. Většina živočišných výrobků pochází od zvířat z velkochovů, kde jsou krmeny často pro ně nepřirozenými potravinami (sója, kukuřice apod.), jen aby rychleji rostla a produkovala více požadovaného „materiálu“. Zjednodušeně to znamená, že při rostlinné stravě se jídlo pěstuje pro lidi, zatímco u živočišného zemědělství nejprve musíme vypěstovat potravu pro zvířata, která potom sníme my. Pěstování jakékoliv plodiny znamená určitou spotřebu vody, půdy, hnojiv, energie i lidské práce. To samé navíc potřebují i zvířata, která chováme – kromě potravy potřebují také vodu a prostor, kde svůj krátký život prožijí. Pro výrobu jednoho řízku nebo krabice mléka tak spotřebujeme mnohonásobně více prostředků, než kdybychom čerpali přímo ze zdroje – z přírody samotné.
