Ikigai: Najděte své poslání
Jaký je smysl života? Tuhle otázku si dříve nebo později pokládá každý z nás. V Japonsku tomuto konceptu říkají Ikigai a věří, že k němu vedou čtyři kroky. Jakmile všechny z nich spojíme, najdeme svou životní cestu.
Japonské životní poslání
Slovo ikigai vzniklo spojením slova pro život – ikiru, a slova kai, což v doslovném překladu znamená “mít hodnotu, využití, přínos”. Ikigai se tak překládá jako smysl, podstata života nebo jednoduše důvod, proč ráno vstáváme z postele.
Najít své ikigai znamená objevit v našem životě 4 oblasti:
1. V čem jsem dobrá
V čem vynikáte? Jaké jsou vaše silné stránky, co vám jde skoro “samo”?
2. Co mě baví
Při jaké činnosti zapomínáte na vše ostatní? Co vás naplňuje, co vám přináší radost a uspokojení?
3. Kde můžu vydělat peníze
Jak by se dalo na vašich milovaných činnostech vydělat? Za co lidi utrácejí? Za co by vám mohli platit?
4. Co svět potřebuje
Co lidé potřebují, bez čeho se neobejdou? Čím byste mohli být lidem a světu kolem vás prospěšné?
Když najdeme činnost, která je společná pro všechny oblasti, našli jsme své ikigai.
Práce vs. zaměstnání
V češtině běžně říkáme, že si vybíráme “povolání”. Myslíme tím práci, do které člověk chodí a dostává z ní peníze. Slovo “povolání” má ale trochu jiný význam. Je to činnost, která je nám předurčena, něco vyjímečného, k čemu nás povolal sám život. Oproti tomu “zaměstnání” je pouze činnost, která nás jen nějakým způsobem zaměstnává a vyplňuje náš čas.
Cílem ikigai je místo hledání zaměstnání, najít své povolání, poslání. Něco, co splní všechny 4 části tohoto japonského konceptu, oblast, ve které jsme dobří, naplňuje nás, je nám schopna vydělat peníze, a přitom přinést světu pozitivní změnu.
Ikigai a kvalita života
Koncept ikigai pochází z oblasti Okinawy, největšího ostrova z japonského souostroví Rjúkjú. Zajímavostí této oblasti je, že v ní žije v přepočtu na obyvatele nejvíc lidí ve věku 100 let.
V souvislosti s ikigai a délkou a kvalitou života byla v roce 1994 provedena studie mezi desítkami tisíc japonských dospělých mezi 40 a 79 lety. Ti nejprve zodpovídali otázky dotazníku, týkající se zdraví, rodinné historii, svých každodenních návyků, zaměstnání, vztahů a vzdělání. Součástí byla také otázka na to, jestli mají ve svém života ikigai. Lidé mohli odpovědět ano, nejsem si jistý a ne.
Výzkumníci vzali v úvahu všechny rizikové faktory pro úmrtnost a zodpovídané sledovali po dobu 7 let. Asi 60 % účastníků při výzkumu odpovědělo, že mají ve svém životě ikigai. Většina z nich byla po sledovanou dobu v manželství, byla zaměstnaná a měla dosažený určitý stupeň vzdělání. Vykazovali také menší míru stresu a lépe sami hodnotili své zdraví.
Po 7 let bylo na živu 95 % těch, kteří měli ikigai, z těch co neměli přežilo o 12 % méně. Z výsledků výzkumníci vyvodili, že nedostatek ikigai byl spojen nejčastěji s kardiovaskulárními chorobami, zejména mrtvicí. Ta je z psychosomatického hlediska spojená s přeceňování rozumovosti, křečovitého myšlení a zapomínání na intuici a neschopností přijmou, že ostatní nejednají tak, jak si my představujeme.
